%2520(1)-1920x1080.jpg&w=3840&q=75)
Rozložíš paměť: Inscenace brněnského HaDivadla vypráví o dospívání v místě, kde se odlišnost netoleruje
Brněnské HaDivadlo uvádí adaptaci stejnojmenného románu Marka Torčíka. Diváci spolu s hlavní postavou skládají útržky vzpomínek na dospívání na českém maloměstě plném sociální nerovnosti, rasismu a homofobie.
Autoři textu
Publikováno: 14. 3. 2026 – na 4 min
Zápach cigaretového kouře a alkoholu na návštěvě u dědečka. Zarostlé údolí podél Bečvy a chemický odér z přerovské továrny. Vzpomínky, které si vybavuje hlavní hrdina inscenace Rozložíš paměť Marek v podání Jáchyma Sůry. Diváky bere s sebou na počátek milénia a v mozaice vzpomínek odkrývá útržky příběhů z dětství a dospívání ve vyloučeném regionu.
Kniha, která v roce 2024 získala ocenění Magnesia Litera za prózu, sleduje osud dospívajícího kluka z Přerova, který žije v sociálně slabé rodině s matkou. Ve škole zažívá šikanu, nejdřív kvůli své odlišnosti a později i kvůli Mariánovi – romskému chlapci, se kterým začne trávit čas. Radim Chyba v roli Mariána ukazuje Markovi svůj svět plný superhrdinů, kteří se dokáží postavit zlu. V manga komiksech společně naleznou odhodlání postavit se proti světu a být sami sebou.
Knihu na jeviště HaDivadla přenesl režisér Ondřej Štefaňák. On sám vyrůstal stejně jako Torčík na maloměstě, které je v příběhu zdrojem přetrvávajícího traumatu. Zároveň místem, kam se paměť neustále vrací. Dramaturgie se chopila Justina Grecová. Dohromady vytvořili originální inscenaci, která propojuje vážná témata s překvapivou plynulostí a ladným tempem.
Vzpomínáš?
Hned na začátku se diváci ocitají u Marka doma. Sůra se na scéně objevuje ve spodním prádle. Promlouvá k divákům ve druhé osobě – tak jako v knižním originále. Publikum sleduje jeho vzpomínky přímo z jeho pohledu díky malé kameře, kterou má herec na hlavě. V roli matky se představila Sara Venclovská. Důvtipné bylo také obsazení postav, kdy nehrají na gender a vytváří zábavné momenty. Děda v podání Simony Pekové působí komicky a v nepadnoucím obleku, s bledou tváří a pleškou zároveň děsivě. Vedlejší postavy si pak zahrál Josef Kostka. Diváci ho mohli vidět v roli nenávistného spolužáka Filipa, rozverné kamarádky Karolíny nebo zmateného strašidla.
Nad pódium se promítají záběry matčina strachu v očích, krev stékající po tváři jeho blízkých i intimní situace z Markova příběhu. Sůra improvizuje, povídá si s diváky, sedá si mezi ně do hlediště, ale přesto zůstává ve své roli. Diváci se tak stávají součástí Markovy paměti.
Hororové prvky dodávají inscenaci zcela novou rovinu. Díky ní se z některých témat stávají napínavé momenty plné strachu. Přesto mohou herci během situací viděných očima náctiletého kluka ukázat dramatický příběh s lehkou ironizací.
Bojíš se zůstat
Kromě bezútěšného života příslušníka queer komunity a nenávisti vůči romské menšině v českém prostředí se inscenace věnuje taky tématům rodiny, alkoholismu, sociálně-politickým otázkám nebo šikaně. Inscenace není jen o vzpomínkách, které bychom možná chtěli zapomenout a které nás formují. Je především o hledání vlastní identity, strachu z místa, kde žijeme, a odvahy procházet se fragmenty z minulosti. Autor v ní představuje světová společenská témata v prostředí malého českého města.
Milostný vztah Marka a Mariána dokázal autor zobrazit citlivě s důrazem na křehkost tématu. Ve spojení s odměřeným humorem ve správných momentech, ironií a zároveň empatií a opatrností, se kterou k dílu přistupoval, vytvořil přitažlivou inscenaci nejen pro mladé diváky. Jáchym Sůra v hlavní roli dokázal spojit žánrově pestrou inscenaci v silný příběh, který připomíná, že vyloučení kvůli odlišnosti je nejen v českém prostředí stále realitou.
Foto: HaDivadlo
