Limp Bizkit jsou kontroverzní hvězdou čtvrtka. Lineup Rock For People začíná přitvrzovat

Největší opozdilce tahá ze stanů zvukovka Limp Bizkit. Jiní už jsou dávno na nohou nebo ještě dospávají včerejší noc. Počasí stále nesvědčí – naopak, šušká se o bouřce, nad areálem Park 360 se stahují tmavé mraky. „Napršelo mi do stanu,” začíná být docela běžnou součástí všech konverzací.

Po vstupu do areálu je cesta jasná – MC Gey & Live Band na stagi Evropy 2, pokud teda nejde nějaký velký fanoušek tvrdé hudby, který míří na Thornhill i přes déšť. Tvorba MC Geye je chytrou kritikou společnosti, schovanou za trapné a mírně ofenzivní vtipy. Jeho dikce a rýmy jsou známé nejednomu posluchači, a tak všichni zpívají o tlustých matkách a přítelkyních spolu s ním. Divoké vlasy a kulaté tmavé brýle jen přidávají jeho bláznivé image, což pak dodává na překvapení, když začne rapovat o válce a dalších vážných tématech.

Ze střechy stage lije voda proudem. Ti nejodvážnější – a že jich není málo – v ustavičném lijáku šlapou po runway na Mastercard stage, kde je vítá Set It Off. Kapela s nově nabitou tvůrčí svobodou hezky pracuje a svými upřímnými texty si už několik let drží stálou fanouškovskou základnu. Jejich hudba není moc zaobalená – jasně projevují vztek a rozhořčení, útočí a nebojí se vulgarit na podtrhnutí svého projevu. Lidé na to reagují patřičně – i v dešti a v holínkách se na plastovém podkladu na zemi rozjíždí moshpit, byť mírně pomalejší z důvodu kluzké podlahy. Zpěvák Cody Carson navnadí na možný návrat Set It Off při headline tour s českou zastávkou, což diváky rozkřičí, a o to víc energie pak dají do následujícího songu s novým remasterem Wolf in Sheep’s Clothing.

Odpoledne s alt hudbou

Lineup se buď drží v tvrdších tónech s kapelou letlive., jejíž zpěvák v záchvatu energie leze po lešení a skáče do davu, nebo se obrací zpět ke středeční energii s festivalovými stálicemi. Dnes je to kapela Wohnout, na jejíž vystoupení se srocují davy fanoušků. Dokonce přestane na moment pršet a lidé se tak radostně točí a tančí na české rádiové klasiky jako Gastrosexuál nebo Svaz českých bohémů, jejichž slova mají všichni nevratně vyryta do mozku.

Ne každého ale nadměrná přítomnost českých “stálic” těší. „Ty festivalový kapely jsou úplně všude. Je to až otravný – já nepotřebuju na každým festivalu vidět fiXu nebo Wohnout nebo bůhvíco,” hodnotí Jiří, návštěvník festivalu. Je na tom něco pravdy. Kdo festivaly objíždí víc, některým kapelám se nevyhne a potká se s nimi minimálně třikrát za sezónu. Wohnout se ale do lineupu hodí, i kdyby jen pro zlepšení nálady, která je kvůli zimě na bodu mrazu.

Počasí se ale konečně, alespoň momentálně, projasňuje a na EcoFlow stagi se chystá charismatická skotská zpěvačka Indoor Foxes. Vyzařuje ryzí syrovou ženskou energii, které je prozatím na festivalu pomálu. Zní trochu jako The Cranberries, má podobně podmanivou kvalitu hlasu, ale hudebně se blíží spíše nějakému indie-popu s rockovými tendencemi. Díky svým růžovým vlasům na stagi září a strhává pozornost svými kousky, když leze po lešení pódia a tančí.

Radio Free Alice naopak při svém setu vytvoří malou oázu klidu. Jsou jednou z prvních kapel, jejichž hudba se vyloženě hodí k navracejícímu se mrholení. Čtyřčlenná australská formace je zásadně postavená na podlazených kytarách a emotivních písních, které dokážou každého rozhoupat v bocích. Hlas frontmana Noaha Learmontha, přibarvený autotunem, dodává písním dávku nostalgie, při které stačí jen zavřít oči a nechat se unášet. Není divu, že v Austrálii posbírali všemožné ceny a nominace – kluci mají talent.

Na Rock For People stagi se už s místy slunečným počasím chystají All Time Low. Tato kapela je alt-rocková kultovka, což se projevuje i na obecenstvu. „Je to kapela, co pustím mojí mámě, když chce, ať něco pustím,” popisuje fotograf Filip před začátkem jejich setu. Má nenásilný a taneční styl, jako dělaný na dlouhý road trip. Ale jsou mnohem víc – pět jejich alb se umístilo v Top 10 Billboardu. A pokud někdo řekne, že nezná jejich Dear Maria, Count Me In, tak pravděpodobně lže. Obrovský dav poskakuje v blátě a užívá si slunečních paprsků za zvuků kapely.

Riot Girrrls a secret shows

Na hlavní stage začínají Babymetal, japonská ženská metalová skupina profitující z celosvětového fenoménu “kawaii” kultury. Tam míří většina lidí – ti, co hledají upřímnější a dospělejší show ovšem mají alternativu. Destroy Boys je původně dvoučlenné ženské uskupení, které vychází z punk-rockových směrů, ale nenechává se jimi poutat a škatulkovat. Jejich texty jsou o toxicitě, maskulinitě a obtížnostech ženství v moderní době – vycházejí z hnutí Riot Grrrls, které v minulosti vydobylo místo pro ženské formace na punkové scéně. Destroy Boys se nebojí hlasitě mluvit o genocidě, problematice vztahů i nebezpečích, kterým ženy ve společnosti čelí, a to vše zaobalené do screamu.

Po nich se naproti chystá Barns Courtney, anglický indie sólista známý skladbami Glitter & Gold nebo Fire. Na stagi stojí sám, jen se svou akustickou kytarou. Davem se ovšem žene zpráva, která ho láká pryč, a část lidí se tak odpojuje. Míří na Táborák stage, nenápadně schovanou pod stromy na okraji areálu. „Je tam secret show,” šeptají si. Secret show Divokýho Billa.

Jak moc je tato show “secret” se ukáže hned, když ke stagi dorazí. Asi se velice rychle provalilo, že má tato mnohočlenná česká kapela vystoupit, protože kolem stage je narváno. Lidé stojí v dlouhých řadách, namačkaní na oplocení značící konec areálu. Na stagi lze vidět kapelu. Tam to ale končí.

Když odbije sedmá a kapela má začít hrát, davem projde vlna rozpaků. Náhle se lidé v dlouhých hadech táhnou pryč. „Jo, to už hrají,” upozorňuje zmatené jiná návštěvnice. Od pódia lze jemně slyšet zvuk tamburíny, ale to je vše. Kdo nestojí v prvních dvou řadách, neslyší nic – jako kdyby kapele nezapojili reproduktory. Většina tak zklamaně odchází na pivo, protože nemají možnost si show užít. Secret shows letos RFP naplánovalo mnoho – některé jsou v interaktivním programu přiznané, o jiných se člověk dozví pouze z doslechu. Každopádně je zklamáním, když se o nich člověk doslechne a pak je neslyší.

Rocková noc a Limp Bizkit jako hvězda

Na rozdupané Rock For People stage začíná set Papa Roach – absolutní rockové ikony, která má na svém kontě mnoho úspěchu a může se pyšnit obrovskou posluchačskou základnou. Během svého setu zahrají mimo své nejikoničtější songy jako Last Resort a Scars taky první sloky jiných legendárních písní jiných kapel – jako My Own Summer od Deftones, nebo Break Stuff od Limp Bizkit, čímž publikum nateasují na headlinera dnešního večera.

Na stagi Evropy 2 ale paralelně hrají jiné hvězdy. „We are Papa Roach. I mean Yard Act,” představuje se zpěvák James Smith se smíchem. Publikum, zprvu rozpačité a tak napůl nakloněné odkráčet na nezpochybnitelně ikonickou show skutečných Papa Roach, je po chvíli vtaženo jeho šarmem a post-punkovými tóny čtyřčlenné kapely. Zní jako první alba Arctic Monkeys, kdyby ubrali trochu energie. V jejich tvorbě je ale slyšet trocha elektronického groove a rytmickým disco. Během setu se z malého publika stává řádný crowd, který si chce zatančit a šetřit energii na headlinera.

Jak člověk pozná, že večer headlinují Limp Bizkit? Koukne se do lidí. Uvidí spoustu červených kšiltovek, takže to před stagí trochu vypadá jako americká MAGA rally. Na stagi ovšem nevystoupí Donald Trump, ale o něco méně kontroverzní Fred Durst.

Limp Bizkit jsou kapela opředena mnoha kontroverzemi, hlavně kvůli jejich dřívějšímu působení – od vyhrocených problémů s kapelami jako Slipknot nebo Placebo, po incident na festivalu Woodstock v roce 1999. Velkou současnou kontroverzi tvoří postoj Dursta k válce na Ukrajině a jeho proruské vyjadřování.

Pokud je Durstovo chování odděleno od tvorby, zůstává show, která hraje na jistotu. Se skladbami jako Break Stuff a Nookie Limp Bizkit nezabředávají do nebezpečných teritorií – set je téměř exkluzivně poskládán z alb Significant Other a Chocolate Starfish & The Hot Dog Flavoured Water. Jejich hodinu a půl dlouhá show je proložena nekonečnými vsuvkami v podobě tahání fanoušků na stage, Durstovými repetitivními proslovy o moshpitech a energii večera a popovými intermezzy od Dj Lethal.

Po skončení hlavního setu ovšem večer nekončí, proud fanoušků se rozděluje mezi Melrose Avenue, The All-American Rejects a secret show TX2. Teploty klesají pod deset stupňů a všichni se tak oblékají do termotriček, nebo se po půlnoci utíkají schovat do spacáků a spát. Čeká je chladná noc, zítřek už ale slibuje přívětivější podmínky.

Fotogalerie z čtvrtečního RFP.