Kiss All The Time. Disco, Occasionally. je ztělesněním existenciální krize

Kiss All The Time. Disco, Occasionally. – nový přírůstek do rozmanité diskografie proslulého umělce a módní ikony Harryho Stylese – je do značné míry inspirované berlínskou klubovou scénou. Co však původně mělo přenést posluchače na energický taneční parket, nakonec příjemci ukazuje, co se dělo den poté. Kocovina a nepřehledné vzpomínky na včerejší noc, která se po krátkém nevydatném spánku ani nezdá být tak velkolepá.

Při prvním poslechu alba cítím značné vzrušení. Po ukončení téměř dvouletého koncertního fenoménu Love On Tour se umělec odmlčel. Fanoušci sice mohli zaregistrovat například Harryho účast na berlínském maratonu, o nové hudbě však nepadlo ani slovo. Proto také bujarým fanouškovským světem projela vlna nadšení, když po nezvykle dlouhé pauze interpret oznámil vydání čtvrtého studiového alba a společně s ním i začátek nové hudební éry. 

Nejprve mi z alba vyvstávají více klenuté melodické tracky, které se podobají zpěvákovým uměleckým záměrům na jeho předešlých albech. Skladba Pop nabízí zábavné hudební variace s místy pikantními lyrickými momenty a zároveň volně odkazuje na skladbu Cinema z interpretova předešlého projektu Harry’s House. American Girls zase skrze svou melancholickou atmosféru představuje poutavý hudební singl, který zatím vykazuje největší ambice ovládnout celosvětové hitparády. Po dalším poslechu ale nadšení z těchto skladeb odezní. Představují nárazovou vlnu dopaminu, která však postupem času upadne v zapomnění. Posluchače si posléze najdou jiné skladby, které se mu vryjí pod kůži.

I won't stray from it

I don't know these spaces

Time won't wait on me

I wanna know what safe is

– Aperture

Píseň Aperture, pilotní singl alba, se na první dobrou zdá být nudnou nahrávkou bez jakékoli melodické eskalace. Každým dalším poslechem však tento singl začíná být až nebezpečně přilnavý. Rytmický, podlézavý beat doplněný osvobozujícím zpěvem sboru v tandemu s interpretem, přetváří píseň v neodolatelný hudební klenot. Videoklip k písni je navíc pojat velice zajímavě. Akční scéna, kdy je interpret doslova naháněn záhadnou postavou v osamoceném prostorném hotelu, se v půlce klipu strhne do překvapující taneční pasáže, jež působí až absurdně. Dojde dokonce na gymnastické prvky či na ikonickou zvedačku známou z Hříšného tance. Oslnivá taneční choreografie originálně ztvárňuje dynamiku většiny romantických vztahů – krátká chvíle strávená v souladu s druhým člověkem nakonec znovu přechází do původní anonymity. 

Za povšimnutí stojí také píseň Season 2 Weight Loss, která zaujme už svým názvem a jež vystupuje z alba především svou upřímností a kvalitními lyrickými momenty. Je to jedna z mála ukázek z alba, kde se zpěvák nebojí sdělit posluchačstvu, co ho trápí. V ostatních skladbách působí zdrženlivě, tady poskytuje náhled do svého nitra. V rozhovoru pro Apple Music zpěvák zmínil, že se skladba věnuje tématu slávy, konkrétně naplňování a prodávání určité persony fanouškům. 

Taneční útrum

Když přijde na řadu skladba The Waiting Game, zarazí mě, jak moc se znění písně liší od dosud navozené nálady alba. Doteď skladby vykreslovaly klubovou atmosféru a vybízely posluchače k tanci. Tato píseň je ale značně jemnější a v kontextu zbytku alba působí nemístně. Stejný problém je ještě zřetelnější při poslechu skladby Paint By Numbers. Melodický zpěv umělce překrývající zvuk akustické kytary se střídmým hudebním doprovodem do taneční nálady alba zkrátka nezapadá.

Album je spíše neúspěšnou snahou o mimořádnost. Z projektu nevyvstávají žádné velké hity a místy působí až monotónně. Celistvost alba kazí právě písně The Waiting Game nebo Paint By Numbers, takže projekt nepůsobí nijak zvlášť uceleně. Hudební dílo je zkrátka nevýrazné a posluchače si nemá čím získat. Světlé momenty se v albu vyskytují jen zřídka, když se ale objeví, ukazují Harryho na této desce zdánlivě skrytý talent.

Básnický úpadek

Lyricky album sází na kartu jednoduché víceznačnosti. Texty jsou vágní a otevřené různým interpretacím. To může posluchači dopomoci k přivlastnění si hudebního díla ke svým vlastním zkušenostem, zároveň tím ale dílo ztrácí do určité míry autentičnost. Není však pravda, že by ona vágnost textů byla vždy jen na škodu. Ve skladbě Aperture je nekonkrétní popis autora šikovným stylistickým rozhodnutím. V jiných místech je však tato povrchnost spíše nešťastnou skutečností.

You could've been here in my arms

But we're nothing at all

– Season 2 Weight Loss

Album Kiss All The Time. Disco, Occasionally., na jehož tvorbě se kromě proslulého muzikanta Harryho Stylese podílel také producent Kid Harpoon a u vybraných skladeb taktéž Tyler Johnson, provádí posluchače novou hudební érou zpěváka. Umělec se v mezičasí konce jeho posledního turné a vydání jeho čtvrtého studiového alba snažil nalézt sám sebe a chuť k tvorbě experimentálních hudebních kousků namísto radiových hitů. Vrstvená hudba, kde je harmonické znění sboru s Harryho hlasem vyzdviženo propracovanou produkcí, dokáže zaujmout. Hudba se však v místech zdá být poněkud neokořeněná. Album tak v konečném důsledku nezanechá v posluchači vzpomínku. 

Foto: Getty Images