Kapely Projekt Húrka, Glad Sisifus a Moře Kuřat zaplavily Melodku vlnou indie rocku, elektroniky i dream popu

Je teplý  večer, oblohou už prostupují oranžové podtóny a já pomalu mířím do útulných prostorů Melodky Na Střeláku. Hřejivý polibek jarního dne mě neopouští ani po vkročení do klubu.

Jakmile vstoupím do osobitého interiéru hudebního klubu, oči mi okamžitě spočinou na pódiu, kde se připravují členové kapely Projekt Húrka. Scéna je vyzdobena aranžemi podzimních listů a jarních květin. Stejné motivy zdobí i jednu z členek kapely. Pódium tak nabírá až pohádkové atmosféry.

Píseň o květech lotosu odstartuje večer. Skladba krásně představuje publiku hravost. Pestrobarevné vokály a saxofonové pasáže naživo přidávají skladbě na půvabnosti a získávají si i pozornost pomalu nabývajícího davu. 

Po úvodní skladbě zpěvačka vyzývá publikum, aby se trochu přiblížilo a zaplnilo prázdnou mezeru mezi lidmi a pódiem. Přítomní poslechnou a pomalu se vžívají do nadnášející hudby. 

Po několika pestrobarevných skladbách plných trubkových sól a saxofonových melodií, o kterých hlasitý potlesk vypovídá, že si získaly úžas davu, přichází na řadu Skrz Houští, nejposlouchanější skladba kapely. Zpěvačka si klekne na kolena – působí bezostyšně, jako by se jen potřebovala uvelebit – a začne přítomné pobízet, aby sklopili víčka a podlehli své představivosti. I já zavírám oči a v mysli se mi pomalu začne vykreslovat malebná krajina s vůní květin. Jako bych ji měla na dosah – skoro zapomenu, že se nacházím v  klubu.

Kapely tvorba má jedinečnou vlastnost přenést posluchače myšlenkami kamkoliv si umane. Na pódiu působí přirozeně a často i uklidňujícím dojmem. Možná i proto prostupuje sálem pocit uvolnění, když hrají svoje klidnější písničky. Obecenstvo však kapela dokáže zaprodat i nelibým pocitům. Když začne procítěný zpěv písně Náš problém, davem prostoupí vlna emocí. Energie čišící z vyvýšené platformy se line davem a i přesto, že se někteří poddávají tanci, lze na posluchačích vidět stopa smutku a vzteku vyvolaná písní.

Všetko naokolo sa mení v prach

Členové kapely se rozloučí za doprovodu vášnivého potlesku a uvolňují stage dalšímu skrytému pokladu – kapele Glad Sisifus. V kontrastu předešlého vystoupení nejprve působí trochu bázlivě, čemuž možná napomáhá i jemné prořídnutí davu. Jejich zdánlivá nejistota se však rychle vytratí.

Jakmile kapela začne hrát, atmosféra v klubu se změní. Prostor se vyplní melancholickými tóny kytar s nádechem dream popu, které dokážou pohladit na duši, nebo se svými žalostnými až tesknými texty zarýt až do morku kostí. 

Kapela ve svém ranějším působení tíhla spíše k anglické tvorbě, postupně však začala tvořit i ve svém rodném jazyce. Jejich poslední vydaná EP deska Sono Jotain nabízí procítěné slovenské texty podbarvené snovými kytarami, které jako by vytvářely melodickou ozvěnu. 

Do posluchačů tak prostupují srdceryvné melodie, které ještě více prohlubuje procítěný zpěv. Někteří odvážlivci se dokonce přiblíží k pódiu a tam někdy prozpěvují slova, jindy se hýbají do rytmu. 

Nálada v klubu se jemně změní ve chvíli, kdy přijde na řadu jedna z jejich nejznámějších skladeb Drink Outside. I touto písní prostupuje marnost, je ale o něco rytmičtější a publikum se tak z jemného pohupování boků nebojí dát do tance. 

Jakmile dozní tóny poslední písně nasáklé všudypřítomnou melancholií, sál se začíná vyprazdňovat – jako by se posluchači potřebovali oklepat z procítěného vystoupení někde na čerstvém vzduchu a naladit se na poslední část Free Night.

Pro všechny jsi jenom stín

Po sklizení hudebního náčiní kapely Glad Sisifus pro mnohé přichází na řadu hlavní hřeb večera. Kapela Moře Kuřat už má své zázemí, což je vidět už jenom na počtu lidí v sálu. Klub je zaplněn fanoušky, kteří se už ani náhodou nebojí přiblížit k pódiu. Pozorně vyčkávají, než kapela začne hrát. 

Na muzikantech je poznat, že nejsou žádní začátečníci, a to i přesto, že přijali pozvánku k účasti na Free Night. Své vystoupení zahájí stylovým nástupem na pódium s intenzivně problikávajícími světly a takřka hned spustí energickou hudební show. 

Dav se oklepal z melancholie a srdcebolu – je připraven na pořádnou nálož silných basových a kytarových riffů. A to je mu také dopřáno. Instrumentální linky jsou ale doplněny buď vychytralou poetikou, jíž obecenstvo zastihne mimo jiné v písni Chci, nebo emotivními texty, které se objevují například v skladbě Střep.

Frontmanovým zpěvem prostupuje cit, místy se mu dokonce láme hlas. O to víc působí vyřčené verše autenticky.

Členové kapely se v průběhu koncertu potýkají s několika malými technickými problémy. Jednou kytaristovi zapadne sluchátko, podruhé zpěvákovi praskne struna na kytaře. S problémy si ale poradí hravě. V průběhu těchto potíží si na stage přizvou svou kamarádku Lucku, která nabídne zábavné odreagování a která se následně na krátkou chvíli stane novou členkou kapely a společně s basistkou se zapojí do zpěvu vokálů.

Kapela je na pódiu jako doma – interagují jak mezi sebou, tak s publikem. Při písničce Nad hladinu! se dokonce rozjíždí menší moshpit. Když začne hrát melodie k písni Vzducholoď, frontman začne přítomné učit její jednoduchý refrén. Uprostřed této písně pak otočí mikrofon směrem k publiku, které zpívá slova s vervou zpátky.

Kultovní akce Free Night tedy nezklamala. Během večera jsem byla svědkem nadnášející melodie plné trubkových sól, stísňujících, přesto však nádherných poetických textů podložených vábivou kytarou a nakonec i energického vyvrcholení, které zakončilo večer na pozitivní notě.

Fotogalerie Free Night