Fléda, pak ráj. mmnk změnili klub ve vír hudebních světů

I poté, co projdu chodbou před vstupem na Flédu a dostanu se dovnitř, se stále snažím nějak pobrat z toho, že jsem právě přišel na show, kterou headlinují mmnk, celým jménem “můry mají nárok na kremaci”. Opravdu jsem nečekal, že půjdu na takto velkou show progresivního rocku, punku, rapu a několika dalších žánrů, které všichni hosté reprezentují. “Můry” mají v Brně velmi věrnou, velkou a různorodou fanouškovskou základnu. V mojí hlavě jsem se ale nemohl zbavit obavy, jestli není na Flédu trochu brzo, jestli to není už moc alternativní a aby lidé došli na celou show a ne jen na jednoho umělce.

Odpověď na tuto otázku dostanu ale až později. Na stage totiž přichází první host, kterého si mmnk pozvali: rapper Hopsen Clark, který na pódium přináší velmi akční a hbitý rapový styl. Show otevírá trackem Jimmy Kugelblitz ze svého nejnovějšího alba Deník Jimmyho Kugelblitze. Na show zazní tracky jako K*kot a Ta p*ča z Tinder furt cvičí, kde skvěle prezentuje své texty ironizující trendy současné doby s prvky surrealismu a dadaismu.

Hopsen po celou dobu vystupuje velmi dospěle a s velkým sebevědomím. Během show interaguje s publikem a publikum se snaží udržet tempo. Zazní hlavně tracky z nejnovějšího alba, ale i průřez starší tvorbou a také nejnovější singl 2016 n. l. Umělci, kteří vystupují jako první, to často nemají jednoduché. Hopsen byl ale skvělou volbou pro začátek večera. Jeho lyrics jsou mírnější oproti dalším umělcům a jeho rapový styl, tempo i charakter, s nímž se prezentuje, mu mohou závidět i zajetá jména české rapové scény.

Poslouchej Sebe

Po Hopsen Clarkovi přichází na stage duo Sebe. Duo tvoří Vojtěch Grabač alias Scorn, který stojí za produkcí a hudbou. O texty a zpěv se stará Adam Ernest, kterého mohou diváci znát i z filmu Party Harder, kde hraje postavu Poulíčka.

U tohoto vystoupení se na nic nečeká. Sebe přichází na stage a začínají trackem BATE z alba Šmejd. Rozehřáté a tedy už akční publim u stage rozjíždí moshpit. A vlastně se není čemu divit. Adam má velmi hrubý a výrazný hlas, ze kterého je i díky textům cítit obrovský vztek a deprese. Jeho projev dokáže v člověku vyvolat nutkání okamžitě začít máchat rukama a skočit do nejbližšího moshpitu. Scorn během show z elektrické kytary a kláves tahá absolutní maximum. Na nástroje hraje tak tvrdě a syrově, že mi bylo během tracku TSKK jeho elektrické kytary trochu líto.

Jediný klidnější moment přišel před trackem Revizor. V něm je tvrdě kritizována práce i osobnost revizorů. Adam vyzval publikum, aby se zastavilo u stánku s merchem. Ne kvůli merchi, ale kvůli petici, aby revizoři byli označeni králičími oušky a hnědými korálky.

Moshpit se tvoří i během tracku Hajzle. Ačkoli se v refrénu zpívá „Dokolečka dokola!“ jako výzva k circlepitu, fanoušci se místo toho začnou točit dokola kolem své vlastní osy a skákat po sobě.

Diskografie založená na tanečních disco rytmech, propojená s tvrdým punkem (s velkým T) a texty vycházejícími z dirty rapu vytváří show, během které musím vší silou držet nohy při zemi a přesvědčovat svou hlavu, že s foťákem opravdu nemůžu skočit do moshpitu.

Lekce němčiny na parketu

Po party přichází na stage reprezentant bedroom rapu Cringe Prince. Oproti předchozímu vystoupení se zde absolutně nespěchá. Prince je známý svojí improvizací na koncertech. A po tom bordelu, co předvedlo Sebe, se rozhodne začít show tím, že nechá pár minut hrát povědomé beaty. Jakmile slyší lidé ze stage Princovy beaty, v klidném tempu se osazenstvo baru přesouvá k hlavní stagi. Cringe Prince se po stagi prochází a mává publiku, které vyčkává na začátek jeho koncertu..

Na stagi se umělec ale dlouho neohřeje. Kouřostroj vytváří tak hustou mlhu, že Prince není skoro vidět, i když stojím přímo pod pódiem. Po prvním tracku se tedy přesouvá na parket a spouští track Dům hrůzy. Po chvíli se kolem něj vytvoří kruh, uprostřed kterého Prince rozjíždí svou show.

Zatímco vystoupení Sebe sloužilo publiku jako možnost vybít ze sebe vztek, smutek a strach a řádit u toho jako v létě na Mácháči, Cringe Prince kolem sebe vytvořil prostor, do kterého mohl kdokoliv kdykoliv přijít, skočit, tancovat a u akčnějších tracků i moshpitovat. Celá show měla díky tomu velmi příjemný a otevřený pocit.

Fléda, pak ráj

Před stagí se začíná tvořit zatím největší dav večera. Vidím věrné fanynky v tričkách s motivem Ybokaje, hlavního hrdiny nejnovějšího stejnojmenného alba mmnk. Zároveň ale potkávám i maminku s dítětem v náručí a taky malého kluka, kterému nemůže být více jak 10 let.

Sál se ponoří do tmy. Na stage přichází mmnk za bouřlivého uvítání a ve speciálně navržených červených outfitech zahajují show trackem Ministrant z debutového alba Uměnění 2: Ohnivá pomsta. Na tomto progresivně rockovém albu skvěle kombinují cynismus, černý humor a melancholické oplakávání sebe sama. Zároveň jde o vstupní bránu do multiverza mmnk, kde umělci přebírají role svých alter eg.

mmnk během celé show překvapují tím, jak sebevědomě a dospěle vystupují. Frontman s publikem interaguje přes svoje alterego, které má velmi povýšený a sarkastický způsob komunikace. Také si všímám dětského Star Wars batůžku, který visí pověšený na stativu frontmanova mikrofonu, ze kterého tahá pomocné hudební nástroje. 

Pomáhají tomu i vizuály, ve kterých se objevují komiksové panely propojené s nejnovějším albem. Člověk by ani neřekl, že jde o jejich první takto velké vystoupení. Velkou zásluhu na tom má i publikum. Během tracku Město se skáče moshpit vzniká všude, kde je to možné. V tracku Stejně bys nevěděl, jaký by to bylo dává frontman mikrofon do davu a fanoušci okamžitě odpovídají: „kdybys nikdy neřekl světlo“.

Show je zároveň shrnutím všeho, co mohli lidé ten večer slyšet. Nejprve se na stage vrací Hopsen Clark s kšiltovkou a psíma ušima na společný track Marvin. Po něm přichází na stage Cringe Prince v tracku Princ. Přichází velmi pomalu, v princovském outfitu. Ve své části tracku se ale naplno rozzáří a taky vyhodí do vzduchu konfety.

Po tracku murymajinaroknakremaci to vypadá na konec koncertu. Kapela se loučí, ale v ten moment na stage nabíhá Adam ze Sebe, kapelu urazí a „donutí“ je zahrát track Násilí. I když jde o rychlý a hbitý track, na pozadí se objevují animované GIFy koček, což vytváří skvělý mix tvrdé hudby a surrealismu. Podařilo se jim tak vytvořit moment, kdy show během jediné minuty spadne ze sta na nulu a pak se vyšvihne zase zpátky na sto.

Na závěr přichází track Buchlov, pak ráj. Během něj kapela děkuje rodině, kolegům a především fanouškům, se kterými na konci show pořizuje jedno velké společné selfie. mmnk tím dokázali, že nejsou jen kapelou, ale i jedni z tahounů scény – lidmi, kteří dokážou vzít různorodé žánry i umělce a propojit je energií, soudržností a odvahou dělat věci po svém.

Kdyby to byl test jako ve škole, mmnk by ho zvládli. Na výbornou.

Fotogalerie z koncertu MMNK, s: Sebe, Hopsen Clark, Cringe Prince