35. ročník Cen Anděl Coca-Cola 2025: večer plný hudby, Klempíře a polemiky nad politickou angažovaností umění

Poznámka editora: Tento článek je výhradně názorem autorky. Skrze články mají autoři možnost vyjádřit svá osobní stanoviska. Médium jako takové zůstává nestranné.

---------------------

Možná častěji než jména nominovaných se k udělování Cen Anděl Coca-Cola 2025 vztahují hesla jako: Babiš, genocida, Klempíř nebo koncesionářské poplatky. A není se čemu divit. Většina umělců se letošní předávání cen rozhodla využít především k vyjádření nesouhlasu se současnou politickou situací. Kritika mířila primárně na nynějšího ministra kultury Otu Klempíře, ale i na vládu Motoristů, Okamury nebo Babiše. Nesouhlas zazněl také vůči kontinuální české podpoře Izraele v rámci pokračujícího konfliktu v Gaze nebo i Coca-Cole, hlavnímu partnerovi celého večera.

A přitom to začalo tak dojemně! 

Moderátoři Libor Bouček a Martin „Mikýř“ Mikyska se hned do začátku večera snažili vnést vlnu vtipu i zdánlivé pospolitosti – a to jak hudební, tak společenské. Vždyť právě hudba představuje v naší polarizované společnosti jednu z posledních věcí, která dokáže názorově odlišné lidi ještě spojit. A snad měli i pravdu. Letošní ročník byl v jistých ohledech opravdu „spojující“. Příčinou mezilidské sounáležitosti však nebyla primárně hudba či kultura, ale především obava o její budoucnost. 

Držme si palce

Dalo by se říct, že vlnu politické kritiky svým proslovem odstartoval písničkář Jan Běťák oceněný v kategorii Folk. „Myslím, že směr, kterým se ubírá současná reprezentace české kultury, není úplně správný. Byl bych vděčný, kdyby těch tři a půl roku bylo maximum, které musíme vydržet. Držme si palce,“ vyjádřil svůj postoj při přebírání cen. Běťák proslovem částečně navazoval také na zpěváka Richarda Müllera, který naopak vyslovil své obavy z politické situace na Slovensku. 

„Živá kultura je pro zdravou společnost stejně důležitá jako nezávislá média a ani jedno si nesmíme nechat vzít politickou reprezentací s autoritářskými sklony. Stojím za Českou televizí, za Českým rozhlasem a za všemi médii, která nevlastní miliardáři,” vyjádřil se Jakub J. Jirásek, režisér vítězného videoklipu k písni Shake you of zpěváka Yasha 96. Proslovem se vymezil především vůči zrušení koncesionářských poplatků a zestátnění veřejnoprávních médií. Celé „děkování“ zakončil zpěvák Yasha 96. „F*ck Okamura, f*ck Babiš, f*ck prostě fakin´ Turek. To je všechno, mějte hezký večer,“ pronesl.

Kritice neunikla ani geopolitická situace, konkrétně izraelsko-palestinský konflikt, na který apelovalo plzeňské seskupení Ida The Young v čele s písničkářkou Iris Hobson-Mazur. Ta v proslovu kromě podpory Palestiny vyzvala pořadatele Cen Anděl o přehodnocení spolupráce s firmou Coca-Cola, která provozuje jednu ze svých výroben na území Gazy, čímž údajně profituje z okupovaného území. „Žijeme ve světě, ve kterém kvůli honu za mocí a výdělky politiků, oligarchů a korporátů umírají nevinní lidé. (...) Umění vždy bylo a bude politické a také zůstává prostředkem k boji za svobodu a rovnoprávnost,“ apelovala Hobson-Mazur.

Drahá Coca-Colo, co kdybys ty ceny přestala platit?

Kauza „Ida The Young z Andělů“, jak ji označují některé bulvární weby, nezůstala bez odezvy: Pokrytectví na Andělech! Ještě, že máme tu demokracii; i díky ní si může Ida The Young kritizovat spolupráci s Coca-Colou! A podobných popisků najdete na internetu ještě spoustu.

Hlavní předmět rozporu však tvoří především argument, že Coca-Cola sice profituje z působení na území Palestiny, podle dat z oficiálního webu firmy tím ale poskytuje pracovní místa 10 000 Palestinců, čímž Palestinu údajně „nepřímo podporuje“. Na kolik jsou daňové úlevy a levná pracovní síla na okupovaném území „nepřímou podporou“ je další otázka, kterou se však mainstream příliš nezabývá. Zpěvaččin proslov je tak často prezentován pouze jako přímá ukázka slepého aktivismu, „který pro strom nevidí les“. Nebo fakt, že Coca-Cola je pro Ceny Anděl dlouhodobě největším finančním sponzorem. A kdo by to celé jinak platil, že?

Nečekaně ostrá vlna kritiky přiměla k dodatečnému vyjádření také samotné pořadatele akce: „Ceny Anděl jsou platformou pro současnou hudební scénu, oceňování kvalitních děl a setkávání napříč žánry. Děkovné proslovy i jednotlivá vystoupení jsou v gesci účinkujících umělců a odrážejí jejich vlastní tvůrčí i osobní postoje. Věříme, že právě otevřenost a autenticita jsou přirozenou součástí živé hudební scény. Partnerství Cen Anděl se společností Coca-Cola je dlouhodobé a stojí na společné podpoře české hudby a jejích tvůrců. Této spolupráce si už více než 5 let vážíme,“ uvedli na svém webu.

Umělče drž se svého kopyta

Zpětně by se dalo říct, že 35. ročník Cen Anděl rozhodně rozvířil vody. A to nejen hudební, umělecké, ale i společenské. Zabrousíte-li čirou náhodou na weby již zmiňovaného bulvárního typu, v souvislosti s Cenami Anděl na vás vyskočí komentáře skoro až filozofické, volající po návratu umění k jeho podstatě. K podstatě nepolitické, neangažované. Zajímavé nicméně je, že o té „správné“ podstatě umění už žádný z nich nepíše. 

Abych to tedy abstraktně zakončila komentářem jednoho nejmenovaného přispěvatele: „Holt z předávání cen Andělů se svým způsobem stála politická hudební scéna. Tady platí jediné pořekadlo J.Wericha: Člověk má být tím, čím je, a ne tím, čím není a také nikdy nebude. Jinak ještě jednou řečeno – Ševče drž se svého kopyta.“ Čím ale člověk je a není, to ví snad jen člověk sám, stejně jako švec i umění samo.

Foto: Ceny Anděl